BOHEMIA ANGEL chovatelská stanice zlatých a labradorských retrívrů

 Vrh CH - 29.9.2011 - 2 leté narozeniny

Dobrý večer paní Stáňo,
Dnes slaví spolu s naším Ronym všichni pejskové z vrhu „Ch“ svoje druhé narozeniny. Věřím, že pro všechny páníčky to byly šťastně a spokojeně prožité dva roky se svými novými čtyřnohými kamarády. Tak tomu bylo u nás doma. Lhal bych, kdybych napsal, že výchova u nás probíhala a probíhá vždy hladce a bez problémů. To určitě ne. Myslím, že jsme celkem zvládli všechny základní povely potřebné k našemu společnému životu. Na 100% to však není. Bohužel se to týká toho nejdůležitějšího, a to je přivolání. Tady jsem jako pán asi zklamal. Pokud Rony uvidí druhého psa nebo člověka, tak se k nim skoro pokaždé rozběhne a povelu nedbá. S nikým se sice nedostane do konfliktu, ale vadí mně, že se na něho nemohu spolehnout. Alespoň, že po uvítání na zavolání vždy přiběhne. Nejhorší je, když nasaje pach hárající feny. To neslyší a nevidí a běží si za svým. Vůbec mu nevadí, že jsme daleko. Prostě by nás za kamarádku prodal. Vždy nám dá hodně práce, dostat ho na vodítko. Naštěstí těchto případů moc není. Nikdy bych si nemyslel, že je to pro psa tak silné. Proto nevěřím, že psi v této situaci své páníčky vždy poslechnou, jak občas slýchávám. Možná psi, kteří byli od malička vychovávaní na cvičištích. Asi jsem měl s Ronym také někam jezdit, ale v blízkosti žádné specializované cvičiště pro labradory nemáme. V Tišnově sice kynologický klub je, ale pro všechny plemena. Povahu a chování jejich „absolventů“ znám. Jeden čtyřletý vlčák z naší vesnice dost ublížil už třem psům. Než dospět do takového stádia, tak ať raději Rony zůstane takový, jaký je. Hlavně, že je nám s ním moc dobře, to je nejpodstatnější. Doma nám kromě poškrábaných zdí u dveří v kuchyni (kde pobývá nejvíc) nic nezničil, dobře hlídá a bez problémů dodržuje stanovená pravidla, kam může a kam nesmí. U jídla nás neobtěžuje a klidně leží vedle nás. Když večer náhodou zapomeneme nějakou dobrotu na stole, ráno ji najdeme „neporušenou“. Dokáže vydržet několik hodin sám doma, i když jsme ho na to vlastně nikdy necvičili, protože vždy je někdo z rodiny doma. Je hodný a věrný. Rád nám dlouhé minuty leží u nohou a každé ráno vždy všechny bouřlivě vítá. Má nás rád. Myslím, že právě teď začíná období, kdy si tak nějak vzájemně více rozumíme a naše soužití je klidnější než dříve. Pro pochopení, co po Ronym chci, nemusím používat důrazných povelů, ale stačí mu v klidu a srozumitelně vysvětlit o co mně jde. Určitě je to tím, že hodně slovům rozumí a poznal naše zvyky a chování. Kromě jednoho zánětu ucha byl zdravý, když pominu, že s ním jezdíme každých šet týdnů na vymačkání řitních žláz (snad jsem to napsal dobře). Na to trpí, ale to je maličkost. Kéž by to tak zůstalo. Závěrem musím napsat, že Rony je takový, jakého jsme si představovali, a život s ním je radostnější a veselejší. Určitě to tak zůstane. Přejeme vám všem do Rozsochatce všechno nejlepší a třeba se někdy při nějaké příležitosti setkáme.
Slávek, Rony a ostatní členové smečky

vrh G - Geisha Ebony Star "Bonnie" - duben 2009, únor 2010
vrh G - Grant Onyx Soul "Grandy" - červen 2009, duben 2010
vrh G - Galahad Amber Glow "Chico" - deník pejska

vrh CH - Charley "Rony" - prosinec 2009, leden 2010, únor 2010, březen 2010,květen 2010,
                                         září 2010, 29.9.2011
vrh CH -  Chelsey "Růženka" - leden 2010, únor 2010, září 2010, listopad 2010
vrh CH - Christian "Fido" - březen 2010, září 2010, říjen 2010
vrh CH - Chilli "Chilli" - duben 2010, září 2010

vrh G - duben 2009

Geisha Ebony Star "Bonnie"

26. 4. 2009 - pár fotografií od Jana F.
Bonnie ráda blbne s hračkami všeho druhu. Ráda má takové, které pískají. Bohužel, po jejích hrách už pak většinou nepískají. Vyjímka je tenhle modrý balónek, z toho se jí ještě pískátko nepodařilo demontovat.

Bonnie a Vilíček už jsou kamarádi. Kocour jí bere, akorát ona nechápe, že už je o něco větší a tak po něm pořád leze. Tohle humpolácké chování ze strany Bonnie většinou končí úprkem kocoura, pak následuje malá honička po zahradě a když toho má kocour dost, tak vyleze na strom a Bonnie ho jenom kontroluje odspoda. Takhle končí většina jejich žabomyších válek. Když se spí, tak občas spolu leží na pelíšku a tulí se k sobě.

Krásný, mrazivý a zasněžený den,

Je to ostuda, že jsme se neozvali tak dlouho, zvláště ve výročí prvních narozenin naší Bonnie (Geisha Ebony Star), ale bylo toho moc.

Na podzim, když už měl končit její pobyt venku, jsme měli jakési trávicí problémy. Byli jsme s ní u veterinářky, kam chodíme a jsme s ní velice spokojeni. Spravila to dieta a dostala nějaké medikamenty na trávení. Máme podezření, že se věnovala zpracování kuchyňského odpadu (slupky od brambor, cibule - což mohla najít na kompostu) a také že sbírala spadlá jablka, což nás vůbec nenapadlo hlídat. Poznali jsme její aktivity pozorováním a také, že okolo kompostů byl poměrně slušný nepořádek. Přičítali jsme to spíš nějakým ptákům. Od té doby jí označujeme za „bufeťáka“

Díky těm problémům jsme s ní zůstali venku. Má zde dostatek pohybu. Ona je sama nesmírně živá a má tady nesmírně živou sousedku, boxérku Ajšu, která je sice o 2 roky starší, ale je to také takové nevybouřené trdlo. Co ty dvě dokáží naběhat, je neuvěřitelné. Takže do Prahy jsme jeli až 22. listopadu.

Pobyt v Praze byl pro ní malým překvapením. Venku měla 3 schody, v Praze jich měla najednou 72. Procházky jí nečinily problém. Ale zahrada je zahrada a tak jsme po vánocích opět odjeli ven. Chtěli jsme strávit Silvestra venku. Táta měl v úmyslu jet do Prahy po 2. lednovém víkendu, ale ouha - začalo padat to bílé Boží dopuštění. Bylo jasné, že v Praze bude kalamita. Hlavně jsme se obávali, oprávněně, prosolené břečky, která bude následovat. To by byl záběr na její tlapky. A bylo rozhodnuto – táta zůstal s čubinkou venku. Takže si venku „robinzoní“. Jak mi psal táta: "Bonnie, kocour i já tu nějaké zásoby máme, teplo máme také a opět vládne spokojenost. Bonnie je ze sněhu úplně divá. Kdybych jí nepřinutil jít domů, tak by se domů ani zvlášt nehrnula."

A poslední zpráva, která Vás bude zajímat nejvíc. Ve středu 27. ledna jsme byli v Českých Budějovicích na vyšetření kyčelních a loketních kloubů. Prováděl to sám MVDr Šebek. Obšírně a lidsky nám předvedl výsledky vyšetření, komentováním rentgenových snímků V protokolu je uvedeno „0“. On pravil, že kdyby se to hodnotilo „“školsky“, tak by to byla „1*“.

Pro Vaší informaci – váží 27 kg. Panu doktorovi se líbila. On sám má také nějaké labradory. Pravil, že asi bude drobnější, ale že je velice pěkná. Vrátili jsme se zase do přechodného bydliště, kde jsem tátu se ZOO zanechal a kde setrvávají. Z tepla se jim na tu nádheru určitě dobře kouká. A Bonnie, ta je z toho sněhu stále u vytržení.

Chtěli jsme Vás navštívit, abyste nás opět viděla, hlavně Bonču, ale za současných klimatických podmínek jsme to vzdali. Doufáme, že se k Vám dostaneme alespoň v březnu, kdy Boňu čeká další výročí - tentokráte roční pobyt ve Fořtí smečce. :-)

3.2.2010

Zdravím celou rodinu Fořtů !

Děkuji za povídání, ze kterého je jasně vidět, jak dobře se Bonnie má, dokonce potvůrka donutila jednoho z páníčků, aby s ní zůstal venku, kde je tolik báječných zábav. No a ten sníh, na fotkách si ho opravdu se svojí kamarádkou užíváš. Máš pravdu, Bonnnie,  třeba příští zimu nebude. 
největší radost jako chovatelka, která bedlivě sleduje vývoj "svých"  miláčků, mám ovšem z výsledků rtg kyčlí a loktů. Doufám, že jsem tomu porozuměla správně a že ty nuly jsou na obou kyčlích i loktech. Píše se to DKK 0/0, DLK 0/0. To by byl opravdu vynikající výsledek ! Připomínám ostatním páníčkům z tohoto vrhu G, že našim mladým pánům a slečnám je již 1 rok a že provedení rentgenů kloubů - kyčlí a loktů, je už pomalu na místě. Pokud byste potřebovali poradit, obraťte se na mne. No vlastně mohu to napsat i sem.

Rtg   mohou udělat i vaši veterináři, kteří mají rentgen a umějí to, ale pozor, ne všichni udělají snímky kvalitně. Vždy je nutné provádět rtg. s krátkodobým uspáním pejska, pokud vám někdo nabídne, že to udělá bez toho, poděkujte a odejděte, mohly by to být vyhozené peníze. Velmi záleží na správném úhlu vytočení kyčlí i loktů. Jak píše správně pan Jan, nejlepší je zajet si,pokud to nemáte zas až tak moc daleko, přímo za panem MVDr Šebkem na kliniku Vltava do Budějovic. Můžete se tam  objednat na tel. 385 520 561. Výhoda je,jak píše Jan, že snímky udělá a hned na místě vyhodnotí, a že to opravdu umí. Pokud bude váš veterinář snímky posílat, možná bude po vás chtít adresukam nímky zaslat: Veterinární klinika Vltava, Otavská 1453, 370 11 České Budějovice.

Já vás všechny zdravím a fakt moc se na vás všechny těším, až to vyjde a přijedete, nebo vyrazíte přece jen na nějakou tu výstavu se s Bonnie pochlubit. A děkuji za fotky !
Stáňa

 Grant Onyx Soul   "Grandy"nebo také "Granko"

10.6.2009

Panička"Grandyho" ze Slovenska (Grant Onyx Soul Bohemia Angel - bratříček Chica), nám poslala  pár pěkných fotografií a připojila toto hezké povídání. Na vysvětlenou - páníčkové Granta by s ním rádi dělali záchranářství:

 Aj my sme včera zaznamenali prvý športový úspech, zatiaľ len v kruhu priateľov nášho klubu, prvýkrát sme boli ked dospelí psy robili revír, a tak sme s malým Grandym pozerali, pozerali no a tiež skúsili... A on krásne vyštartoval, obehol plentu a na povel sa vydal ku ďaľšej - tak boli z toho všetci šokovaní. Je pravda že na povel revír v rámci prechádzok robíme vyhladávačku ale to obiehanie plenty aj mňa prekvapilo. Akurát máme zatiaľ "záchranársky" problém, pretože Grand zatiaľ vôbec nešteká, ale vie štekať, pretože dva krát štekol na prechádzke keď išiel oproti nám neznámi muž a raz štekol keď popri nášmu plotu išiel chlapec na detskej motorke, ktorá vydávala silný dosť nepríjemný zvuk. Tak ho to štekanie snáď naučíme.
Grand je zatiaľ veľmi dobré šteniatko,chodí s nami do práce, tu si spinká pod stolom, v priebehu dňa s ním idem do záhrady, trochu sa prevetráme, niečo precvičíme a zase môžme pracovať.

maličký Grant si poprvé zkouší záchranářskou vestu

no a tady už zkouší výstavní postoj

a zde se tváří patřičně důležitě, protože se fotí do pasu...

Ďakujeme pani Martinke za rozprávanie o Chicovi, a tiež im trochu závidíme, že Vás tak často navštevujú a Chico sa stretáva so svojov maminou. Možno sa aj nám podarí niekedy v lete sa s Vami všetkými stretnúť.

Grand rastie ako z vody, váži 19 kg, chodí celkom slušne na vodítku, ale ovela radšej na volno behá po poliach. Pekne reaguje na povel KU MNE čo je pre mňa  úplne najdôležitejšie z povelov, teraz precvičujeme obraty vpravo a vľavo a čelom vzad. Robíme spolu aport, zatiaľ formou hry a menej s predsadnutím ale aj to sa mu darí.

12. 6. 2009

Srdečně zdravím na Slovensko. Moc děkujeme za Vaše povídání o Grantovi. Je moc šikovný a ráda jsem si přečetla, jak už umí spoustu věcí. Dnes mají kluci 4 měsíce a 3 týdny; vždycky po týdnu převažujeme Chica a dnes měl 19,2 kg, takže si s Grantem oba drží velmi pěknou váhu. Snažíme se, aby měl teď přírůstek zhruba 1 kg týdně a rostl hezky pomalu.

Na 14 dní jsme teď vynechali výcvik s trenérem, protože jeden týden měl Chico rýmu, bůhví kde to chytil. Nevěřila jsem, že i pejskovi můžou téct z čumáku nudle jak malým dětem. Dostali jsme od pana doktora nějaké injekce na utlumení zánětu a vitamínové s B a C a raději jsme trávili víkend v teple a utíráním Chicových nudlí. A také jsme nechtěli, aby to přenesl dál na jiného pejska. No a tento a příští týden vede naše paní trenérka výcvikový tábor pro retrívry na Albeři, takže cvičíme sami co umíme a asi se příští týden půjdeme podívat na výcvik retrívrů do Hrdlořez k panu Jánošíkovi. Musíme pilovat aporty, protože Chico je občas vyplivne při předání, takže tady máme slabé místo. Jinak už moc hezky reaguje a čeká u nohy když aport dopadne dokud mu nedám povel, aby pro něj doběhl. Má aport ze zaječí kůže 250g, ale ještě jsem mu koupila jeden, který je určen pro štěňátka. Má oba konce rozšířené, takže pejsek se učí ho uchopit v prostředku. Přivolání nám jde také pěkně a každou procházku ho procvičujeme.

Výstavní postoj zkoušíme, ale udělali jsme na začátku drobnou chybu, že jsme Chica brzy naučili povel "sedni", to pak měl tendenci při nácviku výstavního postoje si sedat. Takže jsme asi na 14 dní úplně vyřadili povel "sedni" a nácvik postoje se výrazně zlepšil. Bohužel, nechce u toho vrtět ocáskem :-) Vždycky stojí a kouká, pak slupne odměnu a zavrtí si, potvůrka.

Co teď hodně nacvičujeme je chůze na vodítku mezi lidmi. U nohy chodí moc pěkně, ale jakmile vidí někoho jít směrem k nám, má tendenci se k němu rozbíhat. Takže to je teď pro nás úkol číslo jedna, chůze na vodítku ve městě.

Vzpomínám si, že jsme si pejsky vybírali společně ten samý den, 14. 3. 2009. Moc rádi bychom se s Vámi a s Chicem opět někde potkali, třeba až budete mít cestu do Bohemia Angel v létě. Určitě dejte vědět!

srdečně zdraví,
Martina a jeden vrtící ocásek

22.4.2010

Vrh CH -  prosinec 2009

Charley   "Rony"

Dobrý večer paní Stáňo,

Úvodem Vás zdravím, poprvé v novém roce. Chci Vám napsat pár řádků o tom, jak pokračuje naše soužití s Ronym. Všichni ho máme moc rádi a jsme s ním šťastní. Snad i on s námi..... A teď k jednotlivým kapitolám života Ronyho. 
Očkování proti vzteklině je za námi a nyní očkujeme tetanus. Hygiena je ustálená. Sám nám dá nějak najevo, že má potřebu jít se vyvenčit. Sice se nám podaří tak jednou za týden jedna loužička, ale spíše se tomu zasmějeme tak, aby to neviděl, protože je to naše hloupost a nepochopení. Přes noc vydrží i osm hodin, takže ve všední dny už chodíme spát jako v dobách před Ronym. Krmení granulemi mu zpestřujeme zeleninou a to kromě rána, kdy mu dáváme dcl mléka. Mimo hlavní jídlo mu dáváme tvaroh s mrkví, jogurt nebo třeba banán. Nabírá nám každý týden zhruba jedno kilo, a i tak má pořád jedno kilo pod váhu. Nechceme mu zvyšovat dávky, a tak si to necháváme jako rezervu, kdyby nabral více za týden. Myslím si, že když váží méně je to lepší pro klouby. Nebo máte jiný názor a máme přidat? Jako pamlsky dáváme výhradně jablíčka, aby nepřibíral. 
Náš hlavní problém - kousání - nám tak nějak přešlo plynule v jakési tahání. Důrazně ho napomínáme a dá se říct, že už je toho méně a méně. Když už je pořádně rozjetý, tak ho buď vykážeme na hanbu nebo odejdeme z místnosti sami a on se uklidní. Rozhodně už nikdo z nás nemá na rukou krvavé šrámy. Noviny ani lehké plácnutí přes čumák nepoužíváme. Nábytek nekouše, i když na stůl nebo židle zkoušívyskakovat. To ale okamžitě nepřipouštíme, takže se to neopakuje. Někdy nám naskakuje na nohy, hlavně po jídle. Dočetl jsem se, že tím vyjadřuje oddanost, poděkování nebo naopak svoji dominantnost. Takže nevím. Raději mu to ale nedovolujeme. 
Výcvik se nám také celkem daří. Každý den, když přijdu z práce vše opakujeme a chodíme na procházky. Tam cvičíme hlavně nejdůležitější povel "ke mně". Volám ho záměrně, když ho něco zaujme. Také se stává, že hned nepřiběhne, ale je to málo kdy a věřím, že to vypilujeme. Na procházkách se potkáváme s pejsky různých plemen. Rony je naprosto v pohodě a dá se říct, že z každého setkání má radost. To se týká i setkání s lidmi. Kromě přivolání procvičujeme "sedni" a "přines". 
V minulém mailu jsem Vám psal, že se nám daří chůze na prověšeném vodítku doma na chodbě a že po Novém roce vyjdeme trénovat na zahradu. Počasí však bylo proti nám, protože na zahradě je asi 30 cm sněhu. Tak jsme to urychlili a od čtvrtka chodíme na procházkách na vodítku už krátké úseky. Měl jsem z toho trochu obavu. Ve čtvrtek (poprvé) to byly jenom takové světlé okamžiky plynulé chůze, takže
jsem myslel, že je dosavadní výcvik v háji. Včera se už celkem rychle srovnal a dnes mě velice příjemně překvapil. Asi 10 minut mně šel krásně u nohy na prověšeném vodítku. Doufám, že je to velký příslib do příštích dní a bude se nám dařit. Určitě přijdou i slabší dny, ale doufám, že jich bude co nejméně. Skoro po každém splněném povelu dávám Ronymu pamlsek a velkou pochvalu. Asi bych to už měl omezovat, aby si moc na pamlsky nenavykl, co myslíte? 
Abych nezapomněl, Rony bude asi na peníze. Na jedné procházce našel stokorunu, ale nechtěl ji pustit, tak jsme ji přetrhli.

To je asi vše. Doufám, že je z mých řádků zřejmé, že jsme s Ronym spokojení a že nám dává hodně radosti.
Myslím, že má rád i on nás. A umí nám to dát najevo. 
Mějte se hezky a zase časem napíšu.
Slávek a Rony 
Posílám pár fotografií

 27.1.2010

Dobrý den, Slávku a Rony.

Omlouvám se, že odpovídám teprve nyní, ale byly nějaké zdravotní problémy (operace ruky) atd. Jistě jste si všimnul, že jsme s Martinkou založily novou rubriku pro vás, majitele štěňátek z našich odchovů. Takže odpověď vkládám sem.

Mám radost vždy, když dostanu takové hezké povídání jako to Vaše. A ještě větší, když čtu, jak se Vám výchova a výcvik Vašeho miláčka daří. Jestli Rony stále chodí tak hezky u nohy, je to pěkný úspěch. Ale i kdyby se vždy nedařilo, na jeho věk je to všechno, co umí, výborné, vždyť za 2 dny oslaví pejskové teprve 4 měsíce. Děláte to dobře  a zasloužíte si oba velkou pochvalu ! Úspěch se dostaví vždy, když se cviky denně aspoň 5 minut procvičují. Teď už se pomalu můžete zaměřit na přípravu nácviku aportu. Píšete, že už cvičíte "přines", zajímalo by mne, jak se vám to daří, protože nyní záleží na tom, jak dobře bude pejsek v budoucnu aportovat a chyby,kterých byste se eventuálně dopustil, se potom těžko odstraňují. Důležitý je nácvik povelu "drž" a "pusť ".  Procvičovat můžete teď doma, když se nedá být dlouho venku. Nikdy se s ním o aport nepřetahujte, obzvlášť až začnete cvičit s malým dummy, opravdovým aportem. To už dělejte doopravdy, ne jako hru, a peška nenechávejte pejskovi nikdy na hraní.
Ptáte se na dávání pamlsků - při výcviku se bez nich neobejdete. Z tloustnutí nyní nemusíte mít obavy, jak je vidět na fotkách, je Rony pěkně štíhlý. Ale odměnou těmto nenažrancům jsou i kousky jablek nebo granulka.
Moc Vás všechny (i manželku a syna) zdravím a těším se na další hezké povídání.
Stáňa

P.S. Přeji, aby Ronymu ta záliba v penězích vydržela !

únor 2010

2.2.2010

Dobrý den paní Stáňo,
Úvodem Vás srdečně zdravím a děkuji za Vaši odpověď v rubrice pro nové páníčky.Dověděl jsem se, že v Brně na výstavišti proběhne tento víkend velká Mezinárodní výstava psů. Nikdy jsme na takové akci nebyli, a proto jsme se  manželkou rozhodli, že bychom se jeli podívat. VždyŤ to máme do Brna kousek. Rádi bychom
věděli, jak to na takové výstavě probíhá, ale zároveň tam nemžeme být celý den. Měli bychom zájem vidět hlavně přehlídku pejsků. Proto jsem Vás chtěl požádat, jestli byste mně mohla napsat, kdy by bylo nejvhodnější na výstavu přijet, pokud tedy máte nějaké bližší informace. Uvažujeme, že bychom jeli v sobotu. Třeba bychom se tam mohli sejít i s Vámi, jestli do Brna pojedete. Ronymu se daří dobře. Dokonce už začínáme zvládat povel "lehni". Ve své odpovědi jste psala, že by Vás zajímalo, jak cvičíme "přines". No, nevím, jestli jsem
začal úplně nejlíp pro pozdější "aport". Zatím to probíhá tak, že Rony přinese míček a pustí mně ho do dlaně. "Drž"   a "pusť "  jsme zatím necvičili. Chtěl bych Vás poprosit, jestli byste mně mohla napsat, jak bych měl postupovat, nebo kde bych něco o aportování našel. Zkusil bych to cvičit. Děkuji Vám za odpověď a mějte se hezky. 
S pozdravem 
Slávek

3.2.2010

 jsem moc ráda, že jste se rozhodli podívat se na mezinárodní výstavu. Máte namysli Duocacib Brno, která se koná tento víkend na Výstavišti. Všem to vřele doporučuji. Včera to vypadalo, že my nebudeme moct jet, přestože máme přihlášenou na oba dva dny goldenku Katy, ale potom se vše vyřešilo a tak se uvidíme. Je dobré sebou vzít i pejska, pokud má již měsíc před termínem výstavy, tedy nejpozději 7.1. naočkovánu vzteklinu, nezapomeňte si sebou vzít očkovací průkaz ! Při vstupu na výstavu se většinou nekontroluje Vstupní list a tak byste si mohli zakoupit jen jednu vstupenku. S jedním psem může páníček zadarmo.
Pejsek by si měl od malička, pokud to jde, zvykat na prostředí, které je pro něj neobvyklé,  kde je hodně lidí a pejsků. Projděte se s ním na nádraží, choďte po městě mezi lidmi, vyhýbejte se jim atd. To ovšem už pejsek musí aspoň trochu zvládat chůzi u nohy, aby vás nevláčel cestou necestou. Pro socializaci psa je to nezbytné, učí se zvládat a ovládat své chování, také se učí  nebát se, ale také nevrhat se po lidech a po psech. Zkrátka ovládat se a nedělat ty věci, které dělá tak rád. S výcvikem Ronyho si vedete zatím výborně, i s hravou formou přinášení je to zatím OK. Příště  Vám poradím, kam byste se mohli přihlásit na výcvik, abyste to přece jen viděli v praxi a měli jistotu, že to děláte dobře.Dnes mě zlobí počítač, tak se zatím loučím a těším se, že se uvidíme na výstavě. No a málem bych zapomněla na to hlavní: výstava začíná v 9,30 a tak nejpozději v 9 hod. je dobré tam být, určitě se budete chtít podívat na štěňátka, která nastupují jako první. Můžeme si zavolat a sejít se u kruhu labradorů.Ještě vám napíšu mail.

Stáňa

28. března 2010

Zdravíme z Rozsochatce !  Rony je velký fešák a já věřím, že  díky  vaší systematické a důsledné  výchově bude všechno v pořádku. Zkrátka ze štěňátka se klube pes a to občas bolí, jako je u dětí období vzdoru, i tady jak sám píšete, dochází k mnoha hormonálním změnám, což sebou nese i změny v chování. V 6 měsících není s výchovou, natož s výcvikem zdaleka vyhráno, vše, co jste se naučili,se musí upevňovat a rozvíjet. A navíc je tu jaro s mnoha pachy, které se musí naučit číst, a tak se nedivte, že někdy nevnímá a nereaguje na povely.Postupně se to změní k lepšímu a vy budete mít zase svého poslušného pejska, ale stále na tom musíte nenásilně pracovat.Jak vás znám,určitě se vám to podaří ! Držím palce.

Stáňa

Dobrý večer Stáňo,

Úvodem Vás srdečně zdravím. Nejprve bych chtěl opožděně pogratulovat Bafince k nádherným štěňátkům a popřát jim hodně zdraví, šťastné a hodné budoucí páníčky. U nás se toho v období od mé poslední zprávy mnoho nového neodehrálo. I nadále pokračujeme v "boji" s Ronyho pubertou a procvičujeme
základní povely. Dá se říct, že se nám to vcelku daří, i když se Ronymu někdy vůbec nechce. Snažíme se co nejvíce chodit mezi lidi a pejsky. U nás k tomu nemáme až tak moc příležitostí, takže jezdíme o víkendech občas do Brna do parků, na přehradu, kterou jsem zmiňoval minule, a také jsme byli v ZOO. Tam Ronyho zaujali hlavně divoká prasata a papoušci. Ptáčky má Rony velice rád. Doma, dokáže na zahradě nebo na procházkách i několik minut sedět a pozorovat je. Asi sleduje, jak to dělají, že mohou létat a on ne.
Minulý týden jsme si užívali s Ronym od čtvrtka do neděle ve Škole pracovní a zábavné kynologie. Chtěli jsme, aby se Rony mohl alespoň několik dní přátelit s více pejsky a lidmi najednou. Také jsme byli zvědaví, co nového se naučíme a jak budeme vše snášet. Kurz byl určený pro začátečníky a štěňata, takže jsme cvičili hlavně to, co v současné době upevňujeme doma. Hlavní zábavou však bylo zdolávání překážek. Některé byly velice legrační a zvláštní. Když jsem viděl, co vše je pro pejsky připravené, tak jsem myslel, že to pro nás bude naprosto nepřekonatelné. Nikdy jsme nic takového nezdolávali. Stejně jako ostatní páníčci jsem se však mýlil. Díky správné motivaci pejska a použití vhodné intonace hlasu se dá hodně dosáhnout, čemuž bych nikdy nevěřil. Rony zvládnul, až na jednu, všechny překážky. Vůbec neměl problém se soužitím s tolika lidmi a pejsky. Všichni pejsci různých plemen byli na volno a vše proběhlo naprosto hladce. Nejvíce se kamarádil s Aronem z Prahy. Byl to také 7měsíční labrador, skoro stejného vzhledu jako Rony. Také jsme zaznamenali jeden velký úspěch.  Podařilo se nám zvítězit v přivolání na čas přes "minové pole", což byl vytýčený úsek poházený piškoty. Rony si piškotů vůbec nevšímal a běžel ke mně, jak mohl nejrychleji, což byla pro mě ta největší odměna. Nemyslím to, že zvítězil, ale že mě nevyměnil za piškoty, jak to dělali někteří pejsci. Nakonec kurzu bylo vyhodnocení a paní trenérka nás pochválila, že je Rony šikovný pes a vzhledem ke svému stáří toho dost umí. Také prý bylo vidět, že mě má rád a vytváříme si pevný vztah. To bylo pro mě to nejdůležitější zjištění. Zároveň nám však bylo řečeno, že máme velice temperamentního pejska a velkého rošťáka, kouká mu to z očí. Hodně máme pracovat na jeho zklidnění a potlačovat každý pokus o dominanci. Asi to nebudeme mít s Ronym vůbec jednoduché, ale věřím, že to zvládneme. 
Myslím, že jsem Vám napsal vše podstatné a časem zase určitě napíšu, co je u nás nového.
Všechny v Rozsochatci moc pozdravujeme.
Slávek a Rony

Chelsey "Růženka"

7. 1. 2010

 26.2.2010

Vrh CH

Christian "Fido"

Milá Stáňo,

po delší době posíláme s Fidem pozdrav do Rozsochatce. Daří se nám dobře, v létě jsme hodně cestovali. Nejdřív jsme byli na táboře pro asistenční pejsky s Pestrou společností, kde jsme zdokonalovali základní poslušnost. Pak jsme jeli do Německa, Fido navštívil spoustu zajímavých míst, podíval se i do Berlína, ale úplně nejvíce se mu líbilo koupání v moři. Byli jsme u Baltského moře, kde to bylo pro pejsky opravdu skvělé, protože se tam mohli vyřádit na jim určených psích plážích. Takže jsme se koupali společně a Fido byl v sedmém nebi :-) Fido se velice rád koupe kdykoli se k tomu vyskytne vhodná chvilka (někdy až moc, musíme ho hlídat, aby nevlezl do špinavé vody nebo aby se nenamočil v nevhodnou chvíli), posílám i fotku, jak vypadá jeho koupání v přírodě v okolí naší chalupy. Zřejmě ze špinavé vody dostal v červenci zánět do ucha, který jsme léčili antibiotiky. Je to dobře vidět na fotce u moře. Zánět se rychle vyléčil, nadále obě uši pravidelně kapeme, hlavně po koupání.

Jinak je Fido na svůj věk podobně jako Chilli malinko drobnější. Jsme zvědaví, jestli ještě vyroste nebo zmohutní. Na rentgen kyčlí se chceme brzy objednat. Fido je pěkný rošťák, základní povely zvládá dobře, práce ho baví a je chytrý, ale má spoustu energie a miluje lumpárničky. Přivolání nemáme úplně dokonalé, když jde kolem nás jiný pejsek, Fido občas nevidí neslyší... Aportování jsme dlouho cvičili, pořád měl sklony s míčkem nebo dumíkem před námi spíše odbíhat (odkoukal to od Emila, který to dělá), ale teď už nám ho přináší a dává do ruky. S chůzí u nohy máme problémy, na chvíli to pro něj není problém, ale delší dobu nevydrží, je příliš zvědavý, co se děje kolem. Nejvíce mu vyhovuje, když může běžet před námi a zkoumat okolí. Teď v létě jsme přestali s pravidelným výcvikem a je to znát, Fido na nás zkouší, co si může dovolit. Nejvíce mu vyhovuje, když ho prav
 idelně zaměstnáváme a vymýšlíme pro něj i hry na zahřívání mozku, jinak se nudí a vymýšlí lumpárničky.

Fido je naše zlatíčko a dává nám spoustu radosti, jsme moc šťastní, že ho máme. Rychle to utíká, již brzy to bude rok, co je na světě a co jsme ho poprvé viděli...

Mějte se všichni v Rozsochatci hezky, posíláme pohlazení i všem fenkám!
Kristina

Chilli

Milá Diano a Chillinko,

moc vás obě zdravím. Chilli je také velká fešanda s výborným pigmentem, ráda bych ji někdy viděla "naživo". Je super, že je dobrá i pracovně a že ji to baví. Myslím, že to, že má o něco menší váhu není vůbec na škodu. Chystáte se na rtg kyčlí a loktů? Za pár dní oslaví tato "štěňátka" už 1 rok a tak by to bylo vhodné.

Zdravím. S.C.

Chance "Luky"  

Jinak k Vašemu dotazu. Na Plemenné knize došlo k chybě při zápisu a když jsem se na to ptala, bylo mi řečeno, že by to opravili, ale že bych musela od všech majitelů stáhnout všechny průkazy původu a poslat jim je na výměnu. Myslím, že by to bylo zbytečné a nejsem si jistá, zda mi se mi to podařilo. Datum narození je ale opravdu 29.9.2010 !

 Chad "Albi"

Dobrý den paní Cvečková,
omlouváme se, že jsme se neozvali k 1. výročí narození našich pejsků, které bylo 29.9.2009.
Náš pejsek Chad, kterému ale říkáme ALBI, se má čile k světu.
Je velice temperamentní, ale stále hravý a milující, nicméně je již poznat, že se mírně klidní.
Jeho temperament se nejvíce projevuje při pochůzkách v lese.
Přestože zatím nemá zkoušky upotřebitelnosti v myslivosti (zkoušky bychom chtěli udělat příští rok), snažíme se aby byl v lese co nejvíce.
Má výborný nos a vyloženě miluje vodu.
V srpnu si v lese roztrhnul na pleci kůži (asi 4 cm), takže jsme ho museli nechat zašít. Teď už je srostlý a zarostlý, bez následků.
Od začátku září chodíme na hony na kachny a přesto, že je viděl poprvé, tak pracoval velice dobře.
Nyní se připravujeme na zimní sezónu, kdy budeme chodit, v rámci přípravy na zkoušky, na náháňky.

Nyní mu čerstvě do naší rodiny přibyl kamarád, takže jsme zvědaví, jak se bude chovat k člověčímu mláděti (ale věříme, že bude výborný).

V příloze posílám několik fotek z poslední doby
S pozdravem
Jana a Jaroslav Radovi

Děkuji za fotky i povídání o tom, jak dobře si Albi vede v lese a na poli. Věřím, že stejně dobře uvítá i nový přírůstek do rodiny, ke kterému moc gratuluji !