BOHEMIA ANGEL chovatelská stanice zlatých a labradorských retrívrů

Datum narození 14.3.2011

26.7.2011

Dobrý den paní Cvečková,

v příloze Vám zasíláme nějaké nové fotky Koudyho a všechny Vás moc zdravíme.

Koudy roste jako z vody, už váží 19, 4 kg a roste z něj krásný a myslíme si, že i poslušný pes, i když je pravda, že na svém místě v obýváku spal pouze tu první noc, co jsme si ho od Vás přivezli. Další večer se přestěhoval k nám do ložnice a tak mu tam k našim postelím přenášíme každý večer jeho matraci. Zkouší se i přesunout do postele, to když manžel nebo já z postele odejdeme. Když se vrátíme, tak je nádherně stulený do klubíčka v posteli a očičkem pokukuje, jestli už mu to dneska projde a necháme ho tam konečně ležet. Nenecháme, jako odstrašující příklad máme mého bratrance, který každý večer, když si chce lehnout do své postele, musí nejprve z postele na piškoty vylákat německého boxera (navíc pěkně rostlého) a potom honem skočit do postele, i když  z role pozorovatele je to situace opravdu komická (ale pouze z role pozorovatele).

Koudy je prostě skvělý, jsme všichni nadšení, když k nám Koudy na zavolání přiběhne a jak letí, tak mu uši nádherně plácají. Hned jak přiběhne, tak se shání, kde pro něj máme odměnu. Asi před čtrnácti dny jsme na procházce potkali pána s labradorem (hodně statným). Ko,udy se mohl zbláznit radostí jak chtěl k nim. Pán dal svému povel, aby lehl a mohli jsme projít. Když jsme se k nim přiblížili, tak najednou vyskočil a mě a manželovi napadlo, že to jen kvikne a je po Koudym, ale on najednou jen zakňučel a na chodníku se před Koudym převalil na záda a nechal Koudyho na sebe dorážet. Minulý týden jsme potkali paní, která má již 7 letého labradora a náhodou téměř shodně vybarveného a Koudy z něj byl tak nadšený - kňučel, olizoval mu tlamu a mohl se uvrtět ocáskem. Vůbec jsme se od nich nemohli dostat až jsme pak museli Koudyho vzít do náruče a jít domů. Hraje si i s fenkou trpasličího pinče, doráží na ní a přitom je tak opatrný. Nejraději má, když s ním hrajeme na schovávanou. Postupně na něj voláme a on má hroznou radost, když nás nachází.

Také byl pochválen od paní doktorky na veterině, jak je klidný. Byl se tam převážit a  pro odčervovací tablety a také jsme tam byli s naším zakrslým králíkem, mj. králíkovi krade seno z jesliček. Po celou dobu ležel klidně na zemi a paní doktorka ho obdivovala a pak nám říkala, že je tak klidný, že by mohl být vodícím psem , až najednou manžel povídá: " tak a on nám překousal vodítko", načež jsem zvedla pouze samotnou šňůru.

Užíváme si s Koudym spoustu krásných chvil a jsme rádi, že ho máme doma. Všechno se nedá napsat a tak aspoň těchto pár řádků.

Mějte se hezky Zabloudilovi

27.7.2011

Děkujeme za Váš mail a za pozvání na návštěvu. Rádi se za Vámi s Koudym přijedeme podívat, ale nejdříve to půjde až ve druhé polovině srpna. Dáme Vám dopředu vědět, aby se to hodilo i Vám.

Nevím, jestli jsme v minulém mailu Koudyho nevylíčili příliš idylicky. On je totiž hrozně milý, ale zároveň je také hrozný bufeťák. Díky němu se naše ostražitost a schopnost předvídat zdvojnásobila. Na počátku našeho společného soužití, kdy jsme o chování labradorů z knih věděli pouze to, že je to velmi přátelské plemeno, žravé - s velkým sklonem k obezitě, jsme neměli představu co slovo ?žravé? ve skutečnosti obnáší. Od Koudyho počátečních útoků na cokoliv co se válí na chodníku, nebo je schováno v trávě ve městě, kdy jsme mu museli z tlamy vyndávat zátky od piva, vaigly, pecky od broskví, kameny, igelitové pytlíky a dokonce i sklo o velikosti cca 2cm x 3cm, které nebylo vidět a vytáhl ho odněkud z trávy, se náš postřeh podstatně vylepšil a nyní s pomocí slova ?fuj? se s ním přetahujeme již jen o takové věci,  které tedy alespoň podle něj voní jako jídlo. Já totiž usušenou žábu za něco voňavého a příjemného nepovažuji a tudíž beru hlavně jako svůj životní úspěch, že jsem mu jí z huby dokázala vytáhnout, ačkoliv se jí snažil ohromnou rychlostí nasoukat do krku. Ale i v tomto případě  mě zaskočila má naivita, a tedy když už jsem mu jí za mého hrozného kvičení a klepání  se hnusem z huby vytáhla a odhodila jí o kousek dál, vůbec jsem si neuvědomila, že stejnou cestou se budeme za pár minut vracet zpátky a tak jsem stejný nechutný zásah musela opakovat znovu. Přesto to beru především jako své vítězství, neboť při takovýchto dřívějších situacích (chcíplá myš, rybí ocas) jsem se zmohla pouze na ječení na manžela nebo syna: ?honem mu to z huby vyndejte?. Koudy je navíc vždy přesvědčený, že odebráním takovéto lahůdky mu chceme prostě uškodit. Další věc co u tak chytrého psa nechápu je konzumace vitamínu H (hovna). To se na něj moc zlobíme a on se za námi potom chvíli pomalu šourá no jak se říká ?jako spráskanej pes?. Ale za chvíli už zase slídí nebo kouká, jestli by kluci neměli chuť na nějakou hru a když se pak na nás podívá tím svým pohledem (ten jeho výraz nás dostal hned jak jsme ho poprvé viděli, když jsme si prohlíželi Váš inzerát) je všechno hned zapomenuto. Někdy nám hodně připomíná Elinku (nikam se netlačí, nevnucuje se) a často si pak vzpomeneme na Vaše slova ohledně její povahy a přejeme si, aby byl jako ona.  No snad to od ní odkoukal, když s ní byl nejdéle.

 Ještě jednou děkujeme za pozvání a určitě se brzy ozveme. Mějte se moc hezky a Bafince i Vám přejeme, aby vše dobře dopadlo.  

Zabloudilovi